Belgie 2014 (Brussel/Bruxelles)
20.6.-22.6 2014 
První dojmy z Bruselu jsou velmi rozporuplné. Na první pohled vše má svůj řád a západoevropskou kvalitu. Hezké čisté a přehledné ulice, vyšší společenská vrstva s moderními auty, ale také druhou tvář, kdy vidíte plno arabů ze severní Afriky a žebrající bezdomovce z blízkého východu. Po check-inu jsme vyrazili poznávat město. Došli jsme si pro slíbenou plechovku pivka a kolem Botanique tentokrát Boulevard du Jardin Botanique směr centrum. U metra Rogier jsme zahli doleva pěší nákupní zonou Rue Neuve. Mraky módních obchodů, které známe z Čech zde nabízí své klenoty. Občas se objeví nějaká belgická dobrota u stánku a také bruselská opera La Monnaie. Náš hlavní dnešní cíl se blíží... co? Předce slavné náměstí a srdce Bruselu Grand-Place/Grote Markt. Přirovnal bych to k našemu staroměstskému náměstí v Praze. Na fotkách, v mapách, v TV vypadá obrovsky, nicméně musím říct, že tomu tak není. Kolem dokola jsou typické cechovní domy a dominanta je místní radnice. Vždy uprostřed srpna se zde na 3 dny koná slavnost a celé náměstí je pokryto květinovým koberecem "Tapis de Fleurs" pokaždé na jiné téma. Poté jsme šli ochutnat místní hranolky a cestou potkali další turistickou atrakci, což byla socha malého cůrajícího chlapečka (Manneken Pis).
21.6.
Druhý den jsme měli v plánu více pamětihodností a zajímavostí tohoto hl. města EU. Na hotelu nabízeli kontinentální snídani za 8€, což jsme se rozhodli nevyužívít a zašli jsme do Carrefouru pro snídani. Poctivý velký croissant za 2€ a čerstvě vymačkanou pomenčovou šťávu za 2,5€. To u nás v supermarketu nekoupíte. Ano říkáte si je to dražší, ale takovou snídani opravdu můžu radši než 2 rohlíky a pár deka salámu. V metru jsme si koupili celodenní jízdenku na MHD (platí 24h) za 7,5€. Dostanete takovou magnetickou kartičku, kterou v metru musíte vždy před vstupem vložit do turniketu. Jako první byla naše zastávka u slavného Atomium. Metrem č. 6 se sem dostanete na konečnou stanice metra Heysel/Heizel. Při výstupu z metra vidíte také známý fotbalový stánek "Stade Roi Baudouin", kde hraje své pohárové zápasy nejslavnější belgický klub RSC Anderlecht Brusel a belgická reprezentace. Vstupenky do Atomia si můžete zakoupit přímo před ním za 20 €/osoba. My jsme odmítli stát hodinovou frontu a tak jsme nakonec rozhodli kochat pouze z venku. Tento objekt chrání autorský zákon, takže fotku zde ode mě bohužel neuvidíte, i když jich mám několik. Proto se vydejte do Bruselu a můžete tuto stavbu pro EXPO 1958 uvidět na vlastní oči. Poblíž Atomia je aquapark Oceáde také park Mini-Europe, kde můžete sledovat slavné miniatury Evropy. Zpátky jsme jeli opět metrem č. 6 na stanici Beekkant, kde jsme přestoupili na linku metra č. 1 až na stanici Schuman. Tady se nachází budova sídla EU. Kousek dál na nás zářila zeleň a pohledný Parc du Cinquatenaire. 
V parku se nachází také vítězný oblouk a při naší návštěvě se zde vztyčil jeřáb, kde byla mobilní restaurace. Gurmánský zážitek s adrenalinem :) Naším cílem zde bylo muzeum Autoworld. Jelikož máme vztah k automobilům rozhodli jsme se s kamarádem tuto výstavu za 9€/os. neopomenout. Expozice byla velmi zajímavá, čítala několik druhů vozidel posledních 2 století. Jako perlička ve speciálním salonu byla také maketa kočáru Napoleona Bonaparte. Přítelkyně Lucka mezitím vyrazila meditovat do parku. Když jsme se vrátili i ona měla svůj zážitek. Kolem kašny se motala a nakláněla malá asi 5 letá japonská holčička až tam nakonec žuchla a vyzkoušela co je zákon setrvačnosti:) Holčička byla obratem samozřejmě šťastně vylovena. V parku probíhal nějaký hudební festival začátku léta, který nás zaujal tak jsme zašli do nejbližšího obchodu pro víno a olivy. Začínalo se stmívat a my si užili bruselský piknik v trávě za dunění neznámých songů. Kolem nás byli mladí bruselané nejrůznějších barev pleti. Když jsme se nabažili festivalu jeli jsme metrem do centra, který jsme si prošli a nasáli tak atmosféru nočního Bruselu. V hospodách to žilo, že si nebylo pomalu kam sednout. Nakonec jsme našli takovou putiku, kde nám dali 4ku točenou Stellu asi za 4 €. Únava i hlad nás donutila si hledat nějaké jídlo a cestu domů na hotel. Původně jsme se chtěli dostat městskou poblíž "našeho" Schaarbeeku, ale noční spoje a francouzské názvy stanic autobusů nás nepřesvědčili do nějakého nastoupit, že jsme šli z centra zase pěšky. Tentokrát jsme šli jinudy, bylo to znát, že se jedná o horší část města. Arabové na každém rohu....ale tak nějak jsme se cítili stále bezpečně. Kousek od hotelu byla celkem plná turecká restaurace (Tekince kebap) s kebabem. Moje doměnka je taková, kde je plno, tam je to dobré a kord ve 2 ráno. To byla naše volba, každýmu tam asi za sotva 10€ připravili svou velkou čerstvou porci kebabu, zeleniny a turecké placky.
22.6.
Poslední den po check-out z hotelu jsme se už tak poflakovali po městě. Přesto jsme jeli tramvají přes Parc až ke stanici Louise. Přešli jsme Rue des Quatre Bras až ke Place Poelaert, kde je pomník Monument A la Gloire de l'Infanterie Belge a také krásný výhled na celé město. Tady jsme si chvilku odpočinuli a pak jsme už i s našimi kufry sjeli skleněným výtahem do starého Bruselu. Ulici Rue Haute jsme pošli rovně asi 2 km odbočili doprava na Rue des Renards k náměstí Vossenplein. Tady se už několik desetiletí konají slavné bleší trhy. Celé náměstí je poseto haraburdím. Kamarád si zde chtěl koupit za 1-2 € starou SPZtku. Prodavač chtěl tradičně smlouvat, ale za míň než 15 € by jí neprodal. Njn holt západní Evropa. Pak už jsme se se došourali k vlakovému nádraží odkud nám jel náš autobus spol. Flibco zpátky na letiště do Charleroi.
NÁVRAT DOMŮ
Na letišti v Charleroi, kde má snad monopol Ryanair :) jsme spokojeně odpočívali a čekali až nás spol. Jetairfly ve 17:00 zavolá k boardingu. Náš let JAF7857 naštěstí neměl žádné zpoždění, ale zato oproti cestě do Belgie jsme byli kompletně obsazený. Boeing 737-700 reg. OO-JAS nás po hodině letu zdárně dopravil do Prahy něco málo kolem 19:00.
GASTRONOMICKÉ OKÉNKO
Frites (hranolky) - nejlepší hranolky co jsem kdy jedl. :) Kouzlo tkví v tom, že jsou na dvakrát osmažené a většinou se dělají z odrůdy brambor Brintje. Ne z těsta, prášku či rozmrazeného polotovaru! Dávají se do papírového kornoutu a k tomu máte na výběr několik kvalitních, většinou domácích omáček. Můj belgický přítel z práce Patrick Vandaele z Antwerp si je objednává vždy a pouze s majonézou. Tak jsem ho poslechl a při jídle si vzpomněl na jeho vyprávění jak chodí každou neděli do přístavu na procházku a v kornoutu chroupe tuhle nezdravou pochoutku. :) Měl recht jsou výborné!
Waffle - Další neřest a sladká radost belgické kuchyně. Většinou se podávají obalené v cukru nebo vylepšené o belgickou čokoládu, ovoce a šlehačku.
Belgická čokoláda a pralinky - obchodů po celém centru je nespočet. Vždy si vzpomenu na stánek v OC Hostivař, kde maj vyskádané podobné kousky už snad 5 let. To bude asi panečku chuť :) Taky je kupní síla mhohem větší a je to vidět i s kvalitou, kdy jsou v obchodech fronty a zákazníci se snaží dychtivě uzmout svůj kousek tohoto hnědočerného pokladu.
Belgické pivo - na belgické pivo jsem se moc těšil, protože jsem věděl, že dělají tisíce nejrůznějších chutí. Od bylinek, banánů, třešní až po ředkvičku. Co roste to daj belgičani do piva :D))) Dejte si pozor při výběru, abyste nebyli zklamaní jako já. Ochutnal jsem asi 8-10 druhů a asi jen 2-3 znich mě opravdu chutnaly. Mě oslovily u nás dobře známá Stella Artois, Pils Maes a také reklamní Jupiler. Druhů belgických piv je opravdu několik a je těžké se rozientovat. Mezi ty nejznámější rozdělení se řadí: Klášterní piva označována jako trapistická do kterých jsou přidává více kvasinek ( např. Chimay) mají vyšší procento alkoholu 6-10%. Dále kyselejší "lambiky" piva což je směs vyzrálého 5 letého piva v sudech a mladého piva ( např. Lindemans Framboise Lambic). Bílá světlá piva (blanche, witbier) jsou pšeničná, nefiltrovaná kalná a mají nižší obsah alkoholu (do 5 %). Často se pijí s plátkem citrónu (např. Hoegaarden). Belgičani pivo nepijí, ale spíš si jej vychutnávají jako víno. Prezentace každé značky ve svých typických skleničkách je opravdu jedinečná a dělá z piva top mok. 