12.8.-16.8.2016

 

CESTA DO TOSKÁNSKA

Jelikož jsem si v květnu 2016 koupil nové auto Škoda Rapid Spaceback tak jsem přemýšlel jak ho otestovat v reálu na delší trase než do Norimberku a především využít jeho placené výhody v rámci pojištění. Kam jinam se vypravit než do mé srdeční Itálie. Cestování vlastním autem na dovolenou je pro mě novinka, ale pamatuji se jak jsme s našima v miléniu vyrazili až do španělského Benidormu. Ve tři ráno vstávačka, napěchovat auto na tour de Italia. Jel jsem sám s svojí láskou Lucinkou, kdy naším prvním cílem byla italská Florencie. Cesta z Prahy plynula velmi dobře, jeli jsme po D5 směr Plzeň, Rozvadov, neměcké dálnice A6, A93 přes Regensburg, na A9 do Mnichova obchvatem bavorského vekoměsta na A8 Regensburg, kde jsme překročili německo-rakouské hranice. Jízda pokračovala za deště do Kufsteinu, Innsbrucku až k brennerskému průsmyku, krerý je zpoplatněn 10 EUR a pojí pomyslnou hranici s Itálií. Následuje již italská dálnice A22 na Brixen, Bolzano, Trento, Verona, Mantova, ferrariho Modena, Bologna až do srdce Toskánska italské Florencie (italsky Firenze). 1033 kilometrová cesta trvala s přestávkami asi 10 hodin, takže jsme lehce kolem druhé odpolední dorazili na místo.   

 

UBYTOVÁNÍ VE FLORENCII

První noc našeho tripu jsem zvolil přes booking.com tříhvězdičkový Hotel Bonifacio přímo v centru Florencie. Jelikož se hotel nachází v uzavřené residenční části poblíž historického centra, bylo mě dovoleno pouze předem po nahlášení SPZ hotelu přijet na místo, vyložit zavazadla a opět odjet na záchytné parkoviště. Cena za dvojlůžkový pokoj s balkonem a se snídaní mě vyšla na 80 EUR. Hotel byl v klidné části asi 10 minut chůze od centra města.  Pokoj byl vcelku velký, nábytek starší, ale zachovalý. Koupelna čistá a moderní. Krásná histrirická činžovní budova měla krásné italské dřveněné okenice, takže nám bylo v pokoji příjemně. Z balkonu byl výhled na střechy Florencie, zelené zahrady hotelu a také k sousedům na bazén. Pokud si někdo myslí, že italská snídaně znamené pouze sladké pečivo v podobě například croissantu a cappuccina tak nás persolnál hotelu Bonifacio uvedl v omyl. Velmi bohatá kvalitní snídaně se vším všudy, nejlepší jakou jsme v Itálii měli. Na 2 dny jsme zvolili 500m od ubytka vzdálené podzemní parkoviště Parcheggio Parterre na adrese Via Madonna Della Tosse 9, 50129 Firenze. Cena parkování do druhého dne odpoledne byla 15 EUR.  

 

PROGRAM VE FLORENCII

 

 

Jakmile jsme se ubytovali šli jsme dolů na recepci, kde nám dali zdarma mapu města a další tipy pro pamatky a restaurace v okolí. Blížilo se pozdní odpoledne a těšili jsme se, abychom maximálně nasáli pořádně atmosféru toskánské metropole. První naší zastávkou bylo nedaleké náměstí Piazza San Marco. Malé náměsí není ničím vyjíméčné a rozhodně svému benátskému jmenovci nevyrovná. Následovala cesta ulicí Via Camillo Cavour ke epicentru dění na Piazza del Duomo. Cestou jsme zakoupili tradiční pohled pro babičku. Na náměstí se nám rýsují úchvatné stavby Dóm Santa Maria del Fiore, Giottova zvonice a kaple Baptisterium San Giovanni. Wau efekt tady zafungoval hned, kdy jsme vychutnali tak, že jsme si celé náměstí prošli dokola. Pokračovali jsme po Via Roma, kde můžete zavítat do modních italských butiků světových značek až na Piazza Repubblica. Uprostěd náměstí je menší lunapark a po stranách kavárny i restaurace. Rovně ulicí Via Calimala až ke mírnému zkosení se změnila v ulici Via Por Santa Maria jsme došli k slavnému mostu přes řeku Arno jménem Ponte Vecchio (Most Zlatníků). Než jsme na most vyšli chystala se lepší podívaná opodál si vychutnat akorát začínající západ slunce vpravo z ulice Lungarno degli Acciaiuoli a protějšího mostu Ponte Santa Trinita. Lucka vzala naší zrcadlovku a již štelovala nejlepší záběr na protější skvost Florencie. Přešli jsme most a dali se doleva ulicí Borgo S. Jacopo, kde jsou menší obchůdky s kulinářskými dobrotami italské gastro produkce. Nakonci jsme zahli opět doleva již na Ponte Vecchio, abychom po něm přešli do zpět do čtvrti Uffizi. Jak již z českého názvu vyplívá, mostem jak zprava tak zleva lemují tradiční zlatnictví. Poté jsme zašli na večeři do tradiční italské Osterie Del Porcellino. Jídlo bylo chutné. Restaurace nás však ničím extra nenadchla, takže jí jako kulinářský zážitek nedoporučuji. Následovala pěkná romantická večerní procházka po čtvrti Uffizi, kde jsme zakončili svůj první dovolenkový den.          

 

   

CESTA DO MARCIALLA 

 

PROGRAM V TOSKÁNSKU

 

GREVE IN CHIANTI

 

PANZANO IN CHIANTI 

 

SAN GIMIGNANO

 

SIENA

 

VAL D'ORCIA

 

PIENZA

 

PŘESUN K MOŘI

 

PISA

 

GASTONOMICKÉ OKÉNKO

CESTA DO MARCIALLA